O pustošivém zubu času, jenž nemilosrdně zanechává patrné šrámy na tělech budov mariánskolázeňských, byla spousta slov vyřčena a nespočet vět napsáno. Mnohdy architektonické skvosty žel nacházejí se v rukou cizích a město může jen tiše pozorovat, jak se naplňuje jejich nešťastný osud.
Tak rušné sobotní (18. 5.) poledne vyhlídková věž Hamelika ještě asi nezažila. Na avízované odhalení desky na počest místního badatele a historika se sešlo několik desítek lidí, přesto, že doba konání byla téměř v pravé poledne. Rodina, přátelé, kamarádi, ti všichni vystoupali k rozhledně, aby vzdali poctu člověku, který dlouhá desetiletí...
