Česká republika má za sebou největší sportovní událost letošního roku. V rámci oslav 100. výročí založení Československa se do Prahy slétly tisíce Sokolů na 16. všesokolský slet. Program zakončilo hromadné cvičení na ploše sporotvního stadionu v Edenu, při kterém se vystřídalo 15 tisíc cvičenců. Dva Sokolové reprezentovali i Mariánské Lázně. 

Vyvrcholením programu, který v Praze probíhal od 1. do 6. července byla hromadná cvičení. Sokolové připravili pro diváky celkem jedenáct skladeb. „Byla to povedená oslava sokolské myšlenky i důstojný příspěvek k oslavám 100. výročí samostatné republiky. Cvičenci si to užívali a skvělé reakce publika byly sladkou odměnou za ty nervy a úsilí. Sokolové ukázali, co v nich je,“ říká náčelník České obce sokolské Petr Svoboda, který měl program na starosti. V pražském Edenu se představili Sokolové nejen z České republiky, ale i ze Slovenska, USA, Kanady, Austrálie, Brazílei či Německa, nebo Rakouska. O bližší dojmy se podělil jeden z mariánskolázeňských Sokolů Pavel Knára.

Kolikátý to pro Vás byl slet?

Byl jsem poprvé a doufám, že ne naposledy. Snad se mi podaří do příště zapojit daleko více lidí. Ostatně ve své rodině už jsem začal.

Víte, kolik Sokolů se zůčastnilo tohoto sletu z Mariánských Lázní a Karlovarského kraje?

Karlovarská župa odcestovala několika autobusy, z Mariánských Lázní jsme za Sokol nacvičovali pouze dva – já a Robert Kalina. Jako hosté sletu cvičili svou skladbu i členové místní České asociace Sport pro všechny.

Všesokolské slety nahradily v určité době spartakiády, jak to bylo?

Tradice sokolských sletů sahá do roku 1882. Od té doby se konaly pravidelně až do roku 1938, kdy na znamení jednoty a odporu proti nacismu cvičilo skladbu mužů najednou 30 tisíc Sokolů. Po obsazení Německem byl Sokol perzekuován, až byl v roce 1941 poprvé úplně rozpuštěn. Další slet se pak konal v roce 1948, kdy pochodující Sokoli odmítli pozdravit nového prezidenta Gottwalda a provolávali slávu bývalému prezidentovi Benešovi. Za toto přišla odezva v podobě druhého rozpuštění, tentokrát ale na dlouhých 41 let. Slety se dál pořádaly v zahraničí a u nás je nahradily spartakiády, kde se však jednalo pouze o tělovýchovu. Sokol se kromě tělovýchovy zabývá i kultivací člověka jako takového. Narozdíl od spartakiády si účastník sletu hradí téměř vše sám: pronájem tělocvičen na nácvik, úbory, sletový průkaz, ubytování atd.

Byl 16. všesokolský slet něčím výjimečný?

Za výjimečnost považuji sté výročí Československa, na jehož vzniku měl Sokol nemalý podíl. V roce 1924 prohlásil prezident Masaryk, že ”bez Sokola by nebyly legie, bez legií by nebyla republika“. To podtrha i československá skladba s názvem Spolu.

Co pro Vás z celého programu bylo největším zážitkem?

Nikdy jsem se nesetkal s takovou sounáležitostí a ohleduplností u takového množství lidí. Například při každodenní čtyřicetiminutové cestě v tramvaji přeplněné Sokoly zůstala vždy řada sedadel neobsazena – mladší je uvolnili starším, nejstarší muži ale pouštěli sednout ženy a ty zas tyto dědečky. Nebo šatny – jako šatny sloužily tělocvičny, kde se naráz převlékalo 2000 cvičenců a kde se nechávaly volně ložené všechny osobní věci (klíče, peněženky, telefony) a z této nezamčené tělocvičny si večer po nácviku každý své věci odnesl. Pokud vím, neztratilo se nic.

Příští, v pořadí 17. všesokolský slet, je plánován za šest let v roce 2024.

(Jiří Škroch)